Co byste měli znát, než začnete brát antidepresiva?
Podle údajů Svazu zdravotních pojišťoven ČR čeští lékaři v roce 2019 předepsali recepty na 242 000 000 obvyklých denních dávek antidepresiv, což je 3 x více než před 7 lety a odpovídá to 600 000 pacientů, kteří by lék užívali každý den. Statistiky z roku 2020 bych snad ani nechtěla vidět..
Toto stále rostoucí číslo spotřeby antidepresiv si zaslouží také zmínku o odvrácené stránce jejich užívání, a to o nežádoucích účincích. V tomto případě se zaměřím na konkrétní druh antidepresiv, které patří do skupiny selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI, z angl. „selective serotonin reuptake inhibitors“) a inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI, z angl. „serotonin and norepinephrine reuptake inhibitors”).
Jedním z nejzávažnějších důsledků užívání tohoto druhu antidepresiv je syndrom zvaný PSSD (z angl. „Post SSRI/SNRI Sexual Dysfunction“, český ekvivalent pro tento syndrom zatím nemáme). PSSD syndrom, je natolik závažný a život omezující, že každý, kdo zvažuje užívání těchto preparátů, by měl dopředu znát možná rizika a nežádoucí účinky, které jsou v mnoha případech nezvratné (viz příběhy pacientů).
Cílem tohoto článku je poskytnout reálnější pohled na užívání psychofarmak z řady SSRI a SNRI antidepresiv. Tento pohled se bude nepochybně diametrálně lišit od zaběhnutých frází, které často v poradnách psychiatrů či u praktických lékařů pacienti slýchají, a sice: “Jedná se o bezpečnou léčbu. Nežádoucí účinky jsou velmi vzácné a většina z nich bez následků brzy odezní.”
SSRI – Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu jsou v dnešní době nejčastěji předepisovaným druhem antidepresiv.
SNRI – Inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu jsou novější formou antidepresiv, která působí jak na serotoninové, tak na noradrenalinové receptory.
PSSD – Syndrom Sexuální Dysfunkce způsobený SSRI a SNRI antidepresivy.
Kromě konkrétních případů lidí trpících tímto syndromem, uvádím dole i kontakt na právě vznikající svépomocnou skupinu v České republice (PSSD Česká republika) a skupinu v Kanadě (PSSD Canada), které nabízejí pomocnou ruku lidem, u kterých se PSSD rozvinulo. Jedná se většinou o aktivisty, kteří sami trpí tímto syndromem. Nedílnou součástí těchto skupin jsou však i osvícenější lékaři, kteří se zasazují o uznání této poruchy ostatními lékaři a širší vědeckou obcí. Podporují výzkumné projekty a hledání terapeutických možností. Rovněž se zasazují o větší informovanost v oblasti antidepresiv a dalších psychofarmak. Za zmínku stojí rovněž práce psychiatra Prof. David Healy, který se léta výzkumu PSSD a negativního dopadu psychofarmak na zdraví pacientů věnuje (viz https://rxisk.org/post-ssri-sexual-dysfunction-pssd/).
Když antidepresiva zanechají trvalé poškození: Život se sexuální dysfunkcí po SSRI / SNRI
Pro mnoho lidí je sexualita velmi důležitým aspektem života. Je nedílnou součástí naší osobní identity, kvality našeho života a způsobů, jakým se na intimní úrovni propojujeme s jinými lidmi.
Co se tedy stane s těmi, jejichž sexualita a smyslnost je dramaticky zredukována nebo umenšena “léky”? A co když se ztracená sexualita neobnoví, a to ani po ukončení léčby?
Pro lidi trpící dlouhodobou sexuální dysfunkcí způsobenou antidepresivy či jinými psychofarmaky, mohou být dopady na jejich život naprosto zničující. Jsou zdokumentované i případy sebevražd.
SSRI a SNRI patří do třídy psychofarmak používaných k léčbě deprese, úzkostí a jiných duševních poruch. Přicházejí pod mnoha jmény a je známo, že způsobují u spousty lidí během léčby snížení libida. (Higgins, Nash & Lynch 2010). SSRI jsou pro tento vedlejší účinek proslulejší než SNRI, ale oba mohou mít vliv na prožívání erotiky a sexuality. Uvádí se, že nějakou míru genitálního znecitlivění prožívá takřka 100% pacientů na SSRI. Pro mnoho uživatelů antidepresiv jsou sexuální vedlejší účinky důvodem, proč lék nakonec vysadí, po konzultaci s lékařem nebo i bez něj (Francois D 2017).
Zkušenosti a příběhy pacientů
Když pacienti přijdou se svými obavami ohledně sexuálního fungování během užívání antidepresiv ke svému lékaři nebo psychiatrovi, bývá jim téměř paušálně řečeno, že se jejich sexualita po vysazení vrátí k normálu. Psychiatři často argumentují tím, že volí tuto taktiku proto, aby udrželi pacienta na léčbě. Skutečnost je bohužel neúprosná a během let se nashromáždilo dost důkazů, že pro mnohé pacienty sexuální dysfunkce vysazením antidepresiv nekončí. (Reisman 2020) (Bahrick 2008). U některých přetrvává sexuální dysfunkce týdny, měsíce nebo roky po ukončení léčby. Někdy se tyto příznaky objeví nebo zesílí až poté, co pacient léčbu ukončí.
“Citlivost je až skoro do orgasmu téměř nulová – orgasmus, který pak přichází bývá tak v třetinové síle oproti době před užíváním léků.” Snil jsem o sexu docela často. Teď nemám prakticky žádné sexuální myšlenky, dokonce ani po týdnech bez masturbace. “
–Mark, věk 32, PSSD po dobu 7 let
Více znepokojivé jsou případy pacientů, kteří jdou ještě dál. Ti zažili úplnou ztrátu sexuality a tento stav přetrvává neomezeně dlouho. Tito pacienti uvádějí závažnou nebo úplnou ztrátu erotického pocitu v genitáliích, někdy až do hmatové necitlivosti. Ve zkratce – nic necítí. Přirovnávají to k umrtvení, které můžete zažít u zubaře po aplikaci lokálního anestetika. Někteří pacienti nebyli schopni pociťovat přitažlivost, vzrušení nebo orgasmus po celá léta nebo dokonce desetiletí. Kromě zjevné souvislosti s užíváním antidepresiv nebyla zjištěna žádná jiná příčina.
“Kromě ztráty libida a sexuálního pocitu (znecitlivění genitálií a dalších erotogenních zón) poklesla moje obecná citlivost na potěšení z dotyku.” Pohlazení na holé pokožce zaznamenám pouze jako tlak. Opět je tu pocit otupělosti, jako by mezi mou kůží a zdrojem kontaktu byla nějaká bariéra … Když jsem přinesla nějakou literaturu o PSSD své bývalé psychiatričce, odmítla se na to vůbec podívat s odůvodněním, že moje obavy jsou „směšné“. Otevřela jsem toto téma také se svým současným praktickým lékařem, ale nemá zájem o tom slyšet. “
– Ellen, 48 let, PSSD po dobu 15 let
Emocionální plochost (anhedonie), otupělá mysl, problémy se spánkem i pamětí
Samotná sexuální dysfunkce však ještě zdaleka není vše. Potíže s fungováním pohlavních orgánů bývají také doprovázeny emocionálními a kognitivními příznaky, jako je „otupění mysli“ nebo snížený citový rozsah, běžně označovaný jako „emoční otupění či oplošťování“ (Opbroek et al 2002). Lidově řečeno – je vám všechno jedno. Běžně si lidé stěžují na omezenou schopnost nebo dokonce neschopnost prožívat erotickou přitažlivost k druhému člověku a cítit k němu jakýkoliv vztah (Fisher, 2007). Pacienti uvádějí, že se cítí trvale bez emocí a citlivosti nebo mají problémy s pamětí a spánkem, které začaly současně s jejich sexuální dysfunkcí. U některých lidí může být zvládání těchto příznaků stejné nebo dokonce obtížnější než samotná sexuální dysfunkce.
Prevalence těchto příznaků u pacientů léčených SSRI a SNRI není známa, stejně jako rizikové faktory a míra zotavení. V současné době medicína nezná žádnou účinnou léčbu PSSD (Bala 2017).
Je známo, že pro mnoho lidí, kteří mají zkušenosti s PSSD, jsou tyto projevy devastující obzvláště v oblasti vztahů, ale i celkové kvality života. Ztráta schopnosti vytvářet přirozené citové vazby s druhými lidmi, ztráta sexuality a související příznaky jsou traumatizující zážitek a mohou vést ke zvýšené depresi, rozpadu vztahů a sebevraždám.
Typické vyznání uživatelů antidepresiv (SSRI) zničených peklem vyvolaným psychofarmakologickými pilulkami. Ochromující vedlejší účinky přetrvávají měsíce, roky a u některých až na neurčito od ukončení léčby:
“Říci, že PSSD negativně ovlivnilo můj život, by bylo podhodnocení ohromné velikosti.” Důsledky toho si normální člověk, který to neprožil, nedokáže představit. Podle mého názoru je zdravá lidská sexualita nezbytnou podmínkou pro to, aby člověk dokázal správně vnímat a orientovat se ve světě. A to i ve věcech, které se zdají, že se sexualitou přímo nesouvisejí. Podporuje mnoho aspektů naší osobnosti a chování, aniž by si to průměrný člověk vůbec uvědomoval – dokud mu to nebude znemožněno. “
– Jake, 29 let, PSSD po dobu 11 let, od 18 let
“V tuto chvíli pociťuji extrémní smutek.” Důvod, proč jsem smutná, je ten, že nevím, jestli už opravdu miluji svého manžela a děti. Nerada to přiznávám, ale láska, kterou k nim mám, je umělá. Jako bych se nutila, abych je milovala. Někdy to vypadá opravdu, ale v poslední době se cítím nesmírně bez emocí a uvnitř téměř nic necítím. Vím, že je miluji, ale ve svém srdci to opravdu necítím. Je neskutečné, jak malá pilulka (SSRI) dokázala nějak proniknout do mé duše a změnit mé vnitřní bytí. Cítím se bez duše a bez zájmu. Cítím se jako krabička a uvnitř nic. Proč by vědci vytvořili něco tak zlého a ničivého? Zbavit lidi jejich emocí, sexuality a duší. Nesnáším, když lidé říkají „věřte vědě“. Chci na ně křičet! Chci jim tak strašně říct, jak „věda“ nějak zmátla moje vnitřnosti. „Věda“ mi vzala něco, co je k nezaplacení. Něco, co se nedá koupit za peníze. Něco, na co nemohu jít a nechat se opravit u lékaře. Něco, co nemohu opravit sama. Vzali mě samotnou. Modlím se, aby se jednoho dne všichni (ti s PSSD) úplně vzpamatovali z tohoto osobního pekla. Opravdu si přeji, aby lékařská a vědecká komunita byla ochotnější naslouchat nám a přijít s plánem, jak napravit to, co sami zničili. “
– Keshia, 33 let, PSSD po dobu 5 let
Po mnoho let byla lékařská komunita skeptická ohledně existence PSSD. Pacienti byli často informováni o tom, že jejich příznaky jsou výsledkem jejich duševního stavu, a to navzdory skutečnosti, že před antidepresivní léčbou takové příznaky nikdy nezažili.
Tento názor se nyní mění díky specializované práci výzkumných pracovníků, díky dokumentaci případů Evropský Úřad pro kontrolu léčiv uznal PSSD jako iatrogenní tedy stav způsobený lékařskou činností. (Healy, D. 2020). I když zatím mimo Evropu toto uznání není, lékaři z celého světa si pomalu uvědomují riziko Post SSRI / SNRI sexuální dysfunkce.
„Jedním z hlavních problémů se zkušenostmi s vývojem PSSD byl nedostatek informací dostupných spotřebitelům antidepresiv. Nebyl jsem informován o možnosti přetrvávání těchto nežádoucích účinků – pečlivě jsem hledal léky, četl brožury o vedlejších účincích a vedl rozhovory s lékárníky a lékaři, ale nikdy mi nebylo řečeno, že by tyto nežádoucí účinky mohly přetrvávat. Zjednodušeně řečeno jsem byl „chemicky vykastrovaný“, bez mého souhlasu a bez jakéhokoli varování. “ – Andrew, 29 let, PSSD po dobu 2 let
“Když jsem přemýšlel o tom, co bych vypíchnul jako klíčové, tak je to pocit, že mě zradili. Navštívit psychiatra nebylo pro mě jako muže ani zdravotníka jednoduché rozhodnutí. Tady se nebavíme, že sis zlomil ruku a jdeš k ortopedovi, který ti špatně nasadil sádru. Tady se bavíme, že ses zlomil celý. Tvoje duše, tam kde máš svoje Já. Říkáš si, ty jo já už nevím, co s tím. Mně je blbě, nemůžu spát a do toho strach a úzkost, že mě ta nesoustředěnost a nevyspání položí a v práci budu dělat fatální chyby.
Máš pocit životní prohry, a tak si jdeš za psychiatrem pro pomoc. Jako odpověď dostaneš antidepresiva, ale po pár týdnech zjistíš, že jsi zničený nesrovnatelně víc, než když jsi tam přišel.
Že tě jednoduše chemicky vykastrovali, zabili v tobě muže i člověka a „stvořili“ bezduché zombie, bez motivu žít.
Postupně se toho chemického svinstva začneš zbavovat a horečnatě hledáš pomoc, jak se z toho lékově navozeného pekla dostat. Ptáš se kde koho – profesorů i lékařů – a prosíš je, ať už to SSRI v tobě vypnou. Ať to odstraní z tvého nervového systému.
A výsledek? Všichni do jednoho od toho dávají ruce pryč. Svádějí to na depresi, přestože jsem nic takového předtím neměl. Krčí rameny, nebo tě obviňují, že si za to můžeš sám, protože ty prášky jsi přece nemusel brát! Byla to tvoje volba a tu ti nikdo nenutil. Dokáží být opravdu necitelní a krutí, když se zbavují své zodpovědnosti!“
“Anhedonie – suchý pojem z příbalového letáku, ale v reálu? To je k nežití!! Když už jsem se odvážil překonat ten šílenej stud a vyjít ven s tím, že jsem impotent non plus ultra – jakože nula ve všech směrech, od orgasmu počínaje, po ztrátu erekce, ztrátu citlivosti penisu, celého genitálu i všech erotogenních zón a bez neschopnosti se s někým jakkoli propojit na tělesné i citové úrovni, chtěl jsem se zabít. Byl jsem na to sám, protože když se někomu snažíš vysvětlit, že jsi ztratil nejenom veškerou sexualitu, ale i možnost se s kýmkoliv sblížit, tak ti řeknou, „Naděláš, sex přece není všechno“. Jenže ty nevíš, co všechno je, dokud o to nepřijdeš! Nevíš, co znamená ztratit libido, ten základní drive a životní elán. A navíc tady nejde jenom o sex jako takový, tady jde o všechno – o radost, o schopnost cokoliv cítit fyzicky i citově, o potěšení z čehokoliv, ztratíš čich i chuť, a i kdybys něco málo cítil, tak je ti to jedno, protože to k tobě nedojde. Necítíš něčí dotek, ztratíš všechny svoje touhy a tvůj svůj život se zploští do neutrálního přežívání. Něco jako kdybys permanentně žil sám v prázdné bílé vykachličkované sterilní márnici bez oken, kam se nikdo a nic nedostane. A ty víš, že ti, co to způsobili ti nepomohou a že ani ty sám přes veškerou snahu s tím nemůžeš nic udělat. Je to čiré zoufalství a absolutní beznaděj.“
-Muž, 43 let, zdravotník, Česká republika, PSSD již 3,5 roku od vysazení
Domnívám se, že právě tyto příběhy mohou být pro potenciální budoucí uživatele antidepresiv i širokou veřejnost velmi důležité. Myslím, že už stačilo klamavé reklamy o “šťastných pilulkách“ dostupných už i v ordinacích praktiktů a dětských psychiatrů. Nepochybně existují i šťastné konce, ale dosud se veřejnosti podsouval pouze jednostranný a tendenční pohled o úspěšných případech. Poškození psychofarmaky jsou v běžné praxi bagatelizovány a mnohdy popírány. Každý by měl dostat šanci se rozhodnout, na základě pečlivého uvážení, zda chce podstoupit možná rizika, nebo zda zvolit jiný způsob řešení svého problému. Pro úplnost dodávám, že účinnost SSRI se uvádí mezi 30-40% (Molecular Psychiatry 22, 2017). V praxi to znamená, že 3-4 pacienti z 10 mohou mít z těchto preparátů nějaký benefit, ale všichni do jednoho riskují nežádoucí účinky.
Zvyšování povědomí o devastujících účincích je prvním krokem k informovanému rozhodnutí. Pacienti, kteří byli poškozeni SSRI/SNRI se sdružují po celém světě do svépomocných skupin a zasazují se o větší informovanost a výzkum, který by mohl vést k odhalení mechanismů, které udržují sexuální dysfunkci i po vysazení, a doufají, že se pro ně objeví účinná léčba PSSD.
Skupina PSSD Česká republika - MUDr. Petr Gajdoš
V České republice se právě vytváří (leden 2021) platforma pro pacienty s PSSD, jejich rodinné příslušníky a všechny, koho se toto téma týká nebo koho zajímá.
Cílem není vytvořit skupinu antipsychiatrů ani odmítačů užívání antidepresiv, ale lidi prosazující větší výzkum, informovanost a transparentnost možných zdravotních rizik, aby pacienti mohli být informováni o rizicích a výhodách před volbou této možnosti léčby.
Kontakty:
MUDr. Petr Gajdoš, www.global-impact.cz
Lena Jurášková, info@kulicka.com, www.kulicka.com,
Skupina PSSD Canada
Skupina PSSD Canada byla založena v květnu 2020 za účelem obhajoby pacientů trpících PSSD v domovské zemi v Kanadě i na mezinárodní úrovni.
Na webové stránce www.pssdcanada.squarespace.com jsou shromažďovány osobní příběhy, akademické zdroje a profesionální prohlášení o podpoře.
Pokud máte dotazy nebo máte zájem se zapojit, obraťte se na: pssdcanada@gmail.com
Emily Grey, koordinátor PSSD Canada
Závěr
Každý člověk před zahájením jakékoliv léčby by měl mít možnost získat dostatek informací k tomu, aby se mohl svobodně rozhodnout, která rizika je ochotný podstoupit a která ne. Popřípadě, jaké jsou další možnosti, jak k problému lze přistoupit.
Pouze informovaní se můžeme rozhodnout kompetentně.
Reference
iDNES.cz, ČTK (2020). Třikrát víc antidepresiv než před sedmi lety, loni je užívalo 600 tisíc lidí. Celý článek ZDE
Bahrick, A. S. (2008). Persistence of sexual dysfunction side effects after discontinuation of antidepressant medications: Emerging evidence. The Open Psychology Journal, 1, Article 42-50.
Celý článek ZDE
Francois D, Levin A, Kutscher E, Asemota B. Antidepressant-Induced Sexual Side Effects: Incidence, Assessment, Clinical Implications, and Management. Psychiatr Ann. 2017; 47: 154-160;
Odkaz ZDE
Bala A, Nguyen HMT, Hellstrom WJG. Post-SSRI Sexual Dysfunction: A Literature Review. Sex Med Rev. 2018;6(1):29-34. doi:10.1016/j.sxmr.2017.07.002;
Odkaz ZDE
Healy D. (2020) Antidepressants and sexual dysfunction: a history. Journal of the Royal Society of Medicine. 113(4):133-135.
Odkaz ZDE
Fisher, H., & Thomson Jr, J.A. (2007) Lust, Romance, Attraction, Attachment: Do the side-effects of serotonin-enhancing antidepressants jeopardize romantic love, marriage and fertility? Evolutionary Cognitive Neuroscience. SM Platek, JP Keenan and TK Shakelford (Eds.). Cambridge, MA: MIT Press Pp. 245-283; Odkaz ZDE
Health Canada, 2018, Safety and effectiveness reviews started between 2018-11-01 and 2018-11-30 Odkaz ZDE
Higgins, A., Nash, M., & Lynch, A. M. (2010). Antidepressant-associated sexual dysfunction: impact, effects, and treatment. Drug, healthcare and patient safety, 2, 141–150.
Odkaz ZDE
Opbroek, A., Delgado, P.L., Laukes, C., McGahuey, C., Katsanis, J., Moreno, F.A., & Manber, R., Emotional blunting associated with SSRI-induced sexual dysfunction. Do SSRIs inhibit emotional responses?, International Journal of Neuropsychopharmacology, Volume 5, Issue 2, June 2002, Pages 147–151,
Odkaz ZDE
Reisman Y. (2020) Post-SSRI sexual dysfunction
Odkaz ZDE
BMC Psychiatry – 2017, article number 58
Selective serotonin reuptake inhibitors versus placebo in patients with major depressive disorder. A systematic review with meta-analysis and Trial Sequential Analysis
Odkaz ZDE
Molecular Psychiatry 22, 484 – 2017
Biological and behavioural antidepressant treatment responses with the selective serotonin reuptake inhibitor fluoxetine can be determined by the environment.
Odkaz ZDE
Kopírovat texty lze pouze s uvedením autora (Lena Jurášková – www.kulicka.com).