Žena 34, Olomoucko (prosinec 2016)
„Tři roky jsme se marně s partnerem pokoušeli o miminko. Byli jsme spolu celkově 4 roky, několikrát jsme se rozešli a zase se k sobě vrátili. Z mého pohledu to byl zatím můj “nejosudovější” vztah, hodně moc mi dal, ale taky jsme se hodně zraňovali. Do toho jsem si moc přála miminko, holčičku. Měla jsem pocit, že bych holčičce víc rozuměla, abych jí nevytvořila taková psychická zranění, jako jsem z dětství nasbírala já. Mužství nemám na vlastní kůži prožité, tak jsem si říkala, že holčičce budu rozumět víc.”
„Po asi pátém rozchodu už jsem už jsem si toužebně přála, ať mám sílu od něj nadobro odejít. Nakonec jsem potkala mého dávného kamaráda, se kterým jsme se přátelili celou střední školu a odešla jsem konečně od minulého partnera. Po půl roce jsme se s novým partnerem začali snažit o miminko, ale zase to nešlo. Začala jsem to aktivně řešit. Nejtěžší pro mě bylo přiznat si, že mám opravdu problém s otěhotněním, když už se třetím mužem mi to nešlo (ještě asi před 10 lety už jsem se asi rok snažila otěhotnět)“.
Hledala jsem různé terapie duše i těla, abych si problém vyřešila. Rozhodla jsem se, že pro to udělám úplně všechno, co bude v mých silách. Na umělé oplodnění jsem jít nechtěla, cítila jsem, že to není moje cesta. Jednou z terapií, kterou jsem podstoupila, byla i u Lenky Juráškové. Zabývali jsme se sny a dělali jsme tzv. konstelační náhledy. Prožitek z této terapie byl pro mě velmi silný a krásný, mohla jsem si podržet v náruči miminko “naživo” a cítit tu krásnou energii a lásku, po které jsem tak moc toužila.”
Tady uvádím můj sen:
SEN “DVĚ MIMINKA” (konec listopadu 2016)
Zdál se mi nádherný a velmi živý sen. Byla jsem s mou vedoucí z práce v hodně starodávném krásném domě s vysokými stropy, co mám moc ráda. Dole byly bazény, tam se koupali lidé a my šly nahoru.
Nahoře jsem porodila, ale to ve snu moc nebylo, ani jsem neviděla břicho. Důležité bylo, co se dělo potom. Kojila jsem, cítila jsem obrovskou lásku a byla jsem nadšená, že mi to kojení jde (asi se podvědomě dost bojím, že mi kojení nepůjde; moje mamka mě, ani jednoho z dalších 3 sourozenců skoro nekojila).
Miminko mělo dvě hlavičky, jednu na těle a ta druhá byla “na výměnu, oddělávací” (nachytaly se na ni nějaké nečistoty a já je musela trochu bolestivě odstranit). Měla jsem pocit, že to nejdřív byla holčička, měla se jmenovat Tereza. Ale to se mi nelíbilo a přicházelo mi jméno Aisha. Dívaly jsme se do očí, nádhera. Pak jsem vyměnila hlavičku. Byl to chlapeček a říkala jsem si, že můžu počkat, než mu dám jméno, že je to povolené, nedat jméno hned po narození (i v realitě). Měl přenádherné oči – viděla jsem v nich vesmír.
Ve snu byla další “scéna”: Kojila jsem chvíli z jednoho a pak z druhého prsu. Chvíli jsem zvracela rýži nebo mléko nebo něco podobného. To se nějak propojilo s miminkem a kojením a zvracení šlo přes něj ke mně a mojí pusou ven. Nebylo to nepříjemné, jen jsem se tomu divila.
Po probuzení jsem měla překrásný pocit ze snu. Cítila jsem velkou lásku a nadšení, že kojím a že mám miminko.
Komentář
V tomto případě jsme se předem společně domluvili, že budeme pracovat v mini-skupince o třech lidech. Zaměřili jsme se na společné téma vztahů a pracovali jsme se sny všech zúčastněných. Tématu těhotenství jsme se dotkli v práci se snem této ženy.
Pokud to všem stranám vyhovuje, ráda pracuji s menšími skupinkami, jelikož máme příležitost získat více cenných pohledů na věc a celou záležitost tím lépe objasnit. Stejně tak, jako když klientka použila více metod a technik, které společně vedly k uzdravení. A technika aktivní práce se snem se stala jednou z nich. V tomto případě mi přišla konkrétní práce se snem vhodnější než použití homeopatie, i když obě metody ráda kombinuji.
Pár dnů po naší společné práci klientka říká
„Vnitřně jsem se smířila s tím, že možná mít miminko nikdy nebudu. Přes tu obrovskou bolest, která ve mně je, že nemůžu mít dítě, se to ve mně zlomilo. Už na tom nelpím. Říkám si, dobře, tak se budu věnovat tvoření, které jsem vždycky chtěla dělat. Tu energii nasměřuju jinam. Můžu cestovat, kam se mi zachce. A vlastně nemusím být dokonalá, což jsem chtěla pro své dítě, aby nemuselo zažít psychické bolesti, jako já. Pořád jsem na sobě pracovala, abych měla co nejvíc věcí vyřešených a nepřenesla je na moje dítě.”
Komentář
Klientce v otěhotnění s největší pravděpodobností bránila přílišná fixace na otěhotnění a možná taky fakt, že byla s nevhodným partnerem. V únoru 2017 mi volá, že se rozešla se svým partnerem, žije s tím druhým, už je v pátém týdnu těhotenství a cítí, že to bude chlapeček. Případ tohoto miminka je krásnou ukázkou toho, jak moc je naše mysl mocná v utváření našeho života a také mi potvrzuje moje přesvědčení, že problémy jsou pouze na povrchu. Chceme-li svá trápení trvale vyřešit, musíme sebrat odvahu a podívat se pod něj. Do podvědomí – do místa, kde vznikají myšlenky.
Ne vždy jde všechno takto hladce a jednoduše, ale pokud je člověk připravený, opravdu si změnu přeje, namísto věčného rád/a bych, ale…tak se dějí i zázraky.
Kontrola březen 2017
V průběhu prvních týdnů těhotenství klientka cítí neodůvodněné strachy a předtuchy, že o miminko přijde, které ošetřujeme homeopatickým lékem cimicifuga. Výborný lék, když má maminka černé myšlenky nebo strachy, že se jejímu miminku něco stane. Ať už na základě dřívější špatné zkušenosti anebo bez zjevného důvodu.
Po podání léku se strachy zmírnily.
Květen 2017
V květnu 2017 je klientka ve 4. měsíci těhotenství, vše je v pořádku.
Říjen 2017
19. října 2017 ve tři hodiny ráno jsme přivítali na svět malý kvíteček, holčičku jménem Lilia.
25. října 2020 se malé Lili narodil brácha – krásný zdravý kluk jménem Daneček, kterému jsem kmotrou.
Pozn. Všechny příběhy a případové studie jsou zveřejněny s plným vědomím klientů, kterých se týkají, s jejich výslovným souhlasem a odsouhlasením obsahu v plném rozsahu. Případové studie jsou určeny pouze k studijním účelům, nikoliv jako náhražka řádné lékařské péče.